5. část

19. července 2016 v 3:06 | Utsukushii Akumu |  We Will Find Our Way
Název povídky: We Will Find Our Way
Autor originálu: supernope
Přeložila: Utsukushii Akumu
Beta-reader: Horgath
Fandom: One Direction
Pairing: Harry/Louis
Pokračování: 7 částí
Stručně: Harry a Louis studují na vysoké škole v New Yorku a nezbývá jim nic jiného, než strávit společné Vánoce na kolejích.
Varování: 18+, SLASH, AU, FLUFF

***

"Ahoj," ozve se Harryho hlas a Louis ucítí zezadu na bocích jeho ruce. Zavazuje si v předklonu tenisku, protože se chystají do klubu, ale Harry ho neustále rozptyluje. Louis zavrtí boky a pokusí se jeho stisk setřást.

"Nech toho, nebo se odtud nikdy nevymotáme, ty nenechavej zmetku."

Skoro až slyší Harryho rozzářený úsměv, když se narovná a plácne Louise po zadku. "Bože," zalamentuje Louis. Nikdy nepřemýšlel nad tím, že by při sexu zkusil výprask, ale s rukama jako má Harry… ne. V žádném případě, tohle radši zkoušet nebude. Louis se s povzdechem zvedne od země a poupraví si bundu. "Tak pojď, ty otravo. Vypadneme odtud, než mě zatáhneš do postele a prošvihneme tak celý Silvestr."

Venku už je dávno tma, ulice přetékají lidmi a Louis zarytě ignoruje motýlky v břiše, když si s ním Harry spojí dlaně a proplete prsty. Klub, do kterého se vydali, je vzdálený jen pár bloků a cesta metrem by proto neměla smysl. Kličkují tedy davy lidí a pevně se při tom drží za ruce, aby se nerozdělili. Před klubem stojí fronta, ale Harry se zná s vyhazovačem, a tak se protáhnou pod lanem a vklouznou dovnitř. Hudba Louimu pulzuje v hrudi, zatímco se snaží prodrat k baru.

Hodí do sebe nějaké panáky s chilli a poté se rozejdou k parketu. Tam je to hlava na hlavě a Louis má tak akorát místa na to, aby mohl s Harrym tancovat. Tancují až do doby, než jsou celí zpocení a odvázaní; Louis má ruce zavěšené kolem Harryho krku, ten jej líbá a oba se nechávají unášet tlačenicí na parketě, zatímco se k sobě tisknou. Louis úplně ztratí pojem o čase a nemá nejmenší ponětí, za jak dlouho má být půlnoc. Cítí však, že je Harry vzrušený, a nezastaví ho, když sjede rukou dolů a dlaní zatlačí Louimu na rozkrok. Louis nakloní hlavu pro polibek, rty mapuje Harryho čelist až k uchu a kvůli hudbě musí zvýšit hlas. "Záchody?"

Když se hrnou do zadní části klubu, Louimu tluče srdce do rytmu basů. Harry ho majetnicky objímá kolem boků, ale když uvidí frontu před záchody, oba ztuhnou. Než může Louis cokoliv říct, navrhnout třeba prázdný box nebo zadní uličku, prostě cokoliv, Harry ho táhne ke schodišti a přitiskne ho ke stěně pod ním. Jsou skryti ve stínech, pod schody zní hudba trochu tlumeněji, a Louis se okamžitě vyhoupne na špičky, aby se mohl Harrymu zahryznout do spodního rtu. Harry je k němu namáčklý, jejich péra se o sebe přes vrstvy rifloviny třou, Louis popadá dech a je plný touhy a očekávání. Zatíná zuby tak pevně, až ho to bolí, a v ten moment si pomyslí úžasný způsob, jak zahájit nový rok.

Pak ho Harry popadne zezadu za stehna a vyzvedne jej do vzduchu. Lou si tak kolem Harryho pasu omotá nohy a potom už vůbec nad ničím nepřemýšlí.

Studenti se začnou na pokoje vracet až tak za týden, a tak Harry s Louisem zabíjejí čas poflakováním se po společenské místnosti a sexem na pohovce, zatímco mají v pozadí puštěné staré filmy nebo reprízy Willa a Grace. Spí v klubíčku v Louiho posteli a během dne si to rozdávají; Harry ohnutý přes stůl, Louis rajtující na něm na malé kolejní posteli nebo na rozvrzaném kuchyňském stole se zbytky večeře odloženými okolo na pultu. Chodí na špatné filmy a muchlují se v zadní řadě. Dokonce riskují, že je vyhodí z nějakého déčkového hororu, na jehož jméno si Louis nedokáže vzpomenout, když se Harry sesune k zemi a začne mu kouřit, přestože v řadě před nimi sedí banda puberťáků.

Louiho spolubydlící se vrací už tu neděli, a tak se musí přesunout do Harryho pokoje. To však není žádný problém, když uváží, že je vlastně mnohem uklizenější. Je pondělí před začátkem školy a Louis je zrovna uprostřed olizování šlehačky z Harryho hrudi, když vtom Harry promluví: "Pojďme zítra bruslit na Rockefeller."

Louis k němu se stále vyplazeným jazykem zvedne oči a chvilku na něj zírá, aby se ujistil, že si nedělá srandu. V tváři má však vážný výraz, a tak Louis spolkne šlehačku a odvětí: "Ty chceš jít bruslit?" Harry mlčky přikývne. "Zkoušel jsi to vůbec někdy?"

Harry zakroutí nesouhlasně hlavou, prstem přejede Louimu přes klíční kost a s lehkostí v hlase řekne: "Nemůže to přece být tak těžké. Je to stejné jako chůze, ale ve špičatých botách, no ne? Zítra půjdeme. A teď si pospěš, začínám se lepit a chci ti už dát pusu."

Jak se nakonec ukáže, bruslení je docela těžké, když se jmenujete Harry Styles a máte nohy asi jako hříbě při svých prvních krůčcích. Louis nic nenamítá, když ho Harry požádá, aby ho držel za ruku. Udělá to s radostí a zcela ignoruje teplo, které se mu rozpíná v hrudi, když se jejich prsty automaticky propletou. Když se však už potřetí sesypou na hromádku, Louis si opráší zadek od ledu a prohlásí: "Postav se a nehýbej se. Teď to uděláme po mém."

Stoupne si za Harryho a popadne jej za boky tak, aby ho mohl pomalu vést kolem krajů kluziště, než to vypadá, že se Harry udrží na nohou sám. Pak se zařadí vedle něj a chytí ho za ruku, aby mohli bruslit společně. Když to po všech těch pádech konečně vzdají, Louise už pořádně bolí zadek, ale Harry trvá na tom, že neodejdou, dokud se nevyfotí s vánočním stromem v pozadí. Poté zajdou na horkou čokoládu do nedaleké restaurace. Sedí s propletenýma nohama pod stolem a připitoměle se na sebe usmívají po tom, co se Louis nahne přes stůl a olízne Harrymu ze rtu knírek z marshmallow. Podtrženo a sečteno, je to v podstatě dokonalý den.

Po tom dni Louis začne pociťovat, jak se začátek semestru rýsuje na obzoru, což přinese do jejich společně tráveného času zoufalství; Louis tiskne při šukání Harryho boky tak silně, až se mu tam dělají modřiny, hudba Arctic Monkeys puštěná ve 2 ráno má přehlušit zvuky do sebe narážejících těl. Harry dělá Louimu na břiše barvité cucfleky, když mu kouří ve sprchách, Louis stojí opřený o chladné kachličky a před ním rozpálený Harry. Nemluví však o tom, jen se k sobě s každým ubíhajícím dnem tisknou čím dál pevněji.

Víkend před začátkem školy jsou nerozluční. V pátek prochází knihkupectví, dívají se po učebnicích a nakupují školní potřeby a celý den zakončí v restauraci, kde sedí u čaje a cheesecaku do 3 do rána. V sobotu narazí na odlehlou lavičku v Central Parku, hodiny se tam jen tak líbají, a pak si zdřímnou na travnatém břehu jezera. Večer jdou do klubu, kde si to spolu rozdají na záchodě pro invalidy, a Louis zakrývá Harrymu ústa rukou, aby potlačil zoufalé vzdychy při každém Louiho přiražení.

Nedělní ráno je šedé a zamračené a Louis se pro jednou probudí dřív než Harry. Nemůže znovu usnout, přestože je teprve půl 8. Zná Harryho jen něco přes tři týdny, v podstatě stejnou dobu s ním i spí, a i když to není nijak dlouho, od jejich setkání se spolu každé ráno probouzeli a v noci zase usínali. Možná si na něj až moc zvyknul.

Dohoda je ale dohoda. Užili si svoje a po začátku školy zažijí spoustu další zábavy. Jen už to nebude stejný druh zábavy. Z nějakého důvodu mizí Louimu úsměv ze rtů, když si představí, že se nebude moct Harryho dotýkat tak, jako doteď. Ta představa mu leží v žaludku a má pocit, jako by polykal pocity beznaděje. Nebude se tím však nějak zabývat. Ne, užije si ten poslední den naplno. Začínaje, samozřejmě, vzbuzením Harryho se rty kolem jeho péra.

***
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama