If You Must Mourn, Don't Do It Alone

5. února 2016 v 3:51 | Utsukushii Akumu |  Přeložené jednorázové povídky - slash (Teen Wolf)
Název povídky: If You Must Mourn, Don't Do It Alone
Autor originálu: bruises
Přeložila: Utsukushii Akumu
Beta-reader: Lee Sungji
Fandom: Teen Wolf
Pairing: Scott/Isaac
Pokračování: Ne
Stručně: Isaac je zpátky v Beacon Hills.
Varování: SLASH, ANGST, DARKFIC


***

Isaac stojí před domem McCallových a v dlani pevně svírá popruh batohu. Volná ruka se mu třese, ale není si jistý, jestli očekáváním nebo napětím. Na krátkou chvílí zváží možnost, že by místo zaklepání odešel. Scott však pozná, že tu Isaac byl. Bez problému zachytí jeho pach, protože Isaac byl natolik hloupý, že tu posledních pět minut postával a potil se nervozitou.

Dveře se otevřou a Isaac ustoupí o krok dozadu. Není na to připravený, neuběhla ještě ani minuta od chvíle, co Scott otevřel dveře, ale Isaac už tak cítí, jak se celé jeho tělo chvěje. Scott vystoupí ze dveří a zastaví se před ním. Isaac se s ním nedokáže setkat pohledem, a tak zaboří oči do země, strčí si ruce do kapes na džínách a doufá, že k němu Scott promluví jako první.

"Scotte?" prolomí nakonec Isaac trapné ticho. Hlas má chraplavý a nejistý, a je mu špatně od žaludku.

Scott chce k sobě Isaaca přitáhnout, ale nemůže. Jeho ruce se na půli cesty zastaví a zamotají se do Isaacovy košile. Udrží se a netahá za ni i přesto, jak moc chce Isaaca držet v náručí, aby si připomněl, že je vážně tady (nebo aby se ujistil, že se Isaac nepokusí znovu odejít).

"Odešel jsi," promluví Scott a v tónu jeho hlasu není skoro žádný náznak emocí. "Allison umřela a ty jsi odešel."

Isaac naopak nemá sebemenší zdání, jak se v takové situaci zachovat. "Mrzí mě to, Scotte, vážně. Nevěděl jsem, co jiného dělat. Všechno se na mě najednou sesypalo."

"Ale ty jsi stejně odešel," odsekne Scott, dolní ret se mu chvěje. "Aniž by ses vůbec rozloučil."

"Já vím, Scotte. Omlouvám se, prostě jsem nevěděl, jak dál," kaje se znovu Isaac.

Scott zakroutí hlavou a přitiskne ho k sobě, ovine mu paže kolem pasu a opře se hlavou o Isaacův hrudník. Jsou to už měsíce, kdy Scott Isaaca naposledy viděl nebo se ho vůbec dotýkal.

Isaac neví, jestli má Scottovi objetí oplatit, nebo spíš si není jistý, jestli může Scotta obejmout po tom, co ho opustil a několik měsíců se mu ani neozval. Když však pocítí, jak mu Scott přejede konečky prstů po páteři, pokrčí rameny, sekne s batohem na zem a zaboří mu obličej do krku. Omotá kolem něj ruce, a když ucítí, jak Scottovi po tváři začnou stékat slzy, přitiskne si ho ještě blíž k sobě.

Potom, co si Scott uvědomí, že stále stojí před domem, odtáhne se od Isaaca, který jen neochotně zamručí. Vzhlédne k němu a čeká, až se jejich pohledy střetnou, a pak navrhne, že by se měli jít schovat dovnitř.

Při vstupu Isaac nakrčí nos, když ho do něj náhle praští pach někoho nového. Snaží se ten pach nevnímat a vystrnadit jej z hlavy, ale marně, a místo toho si jen víc pohrává s rukávy od svetru.

Scott si toho zřejmě všimne, protože se natáhne pro Isaacovu ruku, proplete si s ním prsty a palcem jej pohladí po jejím hřbetu. "Nevadí?"

Isaac mlčky zakroutí hlavou a následuje Scotta po domě. Nic se v něm nezměnilo, což dává smysl, protože uběhlo jen pár měsíců, ale Isaac se stále nedokáže přenést přes ten pach, který je skoro stejný jako Scottův. Nakonec nad tím Isaac jen zatřese hlavou a v duchu se snaží přesvědčit, ať na to nemyslí.

Postupně se dostanou do Scottova pokoje. Když projdou kolem kuchyně, Isaac si matně vybaví vůni Melissy. Napadne ho, proč není doma, ale pak si uvědomí, že je pravděpodobně v nemocnici a jako obvykle zachraňuje lidem životy. Scott šťouchne Isaaca do ramene a zeptá se ho, jestli nemá hlad. Ten nesouhlasně zakroutí hlavou, a tak pokračují v chůzi, kdy se Isaacovi do nosu dostávají další nové pachy.

Scott pustí Isaacovu ruku, aby mohl otevřít dveře do svého pokoje. Isaac si v ten moment vybaví den, kdy pokoj poprvé navštívil. Bylo to uprostřed noci a on měl za sebou procházku bouřkou, protože ho Derek vykopl ze svého podkrovního bytu. Scott se na nic nevyptával a nechal u sebe Isaaca tak dlouho, jak jen potřeboval. Isaac mu byl za to vděčný.

"Isaacu?" zeptá se Scott tiše. "Všechno v pohodě?"

"Jo," vyhrkne ze sebe Isaac. "Dobrý."

Scott se na víc neptá, přejde k posteli a posadí se na ni. Isaac neví, co má dělat, a tak s tlumeným bouchnutím upustí batoh na zem a zůstane stát ve dveřích pokoje.

Panuje mezi nimi ticho, které narušují jen zvuky projíždějících aut. Scott rukou poklepe na místo vedle sebe. Isaac k němu vzhlédne, Scott nepatrně přikývne a Isaac se tak odhodlá posadit se vedle něj na postel.

Když se ke Scottovi opět přiblíží, do nosu ho znovu praští směsice neznámých pachů. Pamatuje si, jak voněla Allison - její vůni by Isaac popsal jako jemnou a přitom divokou. Pamatuje si pach smečky, to, jak voní Derek, Kira i Lydia - pamatuje si i vůni Scotta. Ale ostatní vůně není za žádnou cenu schopný zařadit.

Začne se cítit nesvůj, dokonce až naštvaně, protože nedokáže pořádně využít své smysly a rozluštit, komu cizí pachy patří, a tak se na to jednoduše zeptá. "Scotte, čí je ta vůně, kterou tu všude kolem cítím?"

Za posledních pár měsíců se toho přihodilo tolik, že Scott ani neví, kde vůbec začít. Zamyslí se nad novými lidmi ve svém životě, nad těmi, které málem vyměnil za Isaaca, protože mu tolik chyběl (ale nikdo a nic na světě nebylo schopné tu prázdnotu zaplnit).

"To bude Liam nebo Malia," odpoví mu Scott a vzpomene si, jak u něj doma před každou akcí uspořádali krátké setkání smečky. "Nebo to taky může být táta. Asi před měsícem se k nám nastěhoval zpátky."

Isaac je najednou zmatený a v hlavě se mu honí snad milion otázek. "Malia? Liam? Tvůj táta se vrátil?"

"Vzpomínáš si na toho kojota?" Isaac souhlasně přikývne. "Tak to je Malia. A jednoho večera se v nemocnici objevil wendigo," zarazí se Scott, když najednou neví, jak celou situaci dovysvětlit.

"Kousl jsi wendiga?" Isaac ohromeně povytáhne obočí. "Jde to vůbec?"

"Jmenoval se Sean. Málem shodil Liama ze střechy nemocnice. Abych ho zachránil, kousl jsem Liama do zápěstí a teď je můj beta," vysvětlí Scott a poškrábe se na zátylku.

"Aha," vypadne z Isaaca.

Mlčky sedí vedle Scotta a neklidně si hraje s rukama, protože ho nenapadají žádná vhodná slova. Do Scottova života vstoupila spousta nových lidí od doby, co z něj on sám odešel. K tomu všemu je ještě navíc stále nesvůj kvůli náhlé přítomnosti nových členů smečky.

"Můžeme se jít projít?" navrhne Isaac a v duchu doufá, že se Scott nebude na nic vyptávat.

Ten jen přikývne na souhlas a usměje se. "Proč ne."

Vyjdou z domu ven, Scott za nimi zamkne dveře a natáhne se pro Isaacovu ruku. Bez vidiny jasného cíle kráčí společně po chodníku, když vtom se Isaac Scotta zeptá, jestli může vidět hrob Allison. Poté ještě dodá, že tam s ním jít nemusí. Scott však nechce nechat jít Isaaca samotného, aby se mu něco nestalo, a tak se spolu před cestou na hřbitov zastaví v obchodě pro kytici na hrob.

Po zbytek cesty oba mlčí. Isaac byl pryč celé měsíce, netuší, jak bude Scott při vstupu na hřbitov reagovat - dokonce ani jak zareaguje on sám. Scott je potichu jako pěna, protože ani ho nenapadá, co by měl Isaacovi říct.

Když prochází bránou na hřbitov, Isaac má pocit, že mu tuhne krev v žilách a mění se v led. Scott pevně stiskne jeho ruku - nebýt Isaac vlkodlakem, jistě by mu ji zlomil. Oba dostihne kvůli celému tomu nápadu s návštěvou hřbitova nepříjemný pocit.

"Můžeme odejít," zamumlá Isaac skoro neslyšně, jako by se bál, že když promluví příliš hlasitě, stane se nějaké neštěstí.

Scott nesouhlasně zakroutí hlavou a nepřestane svírat Isaacovu ruku. "Ne, to je dobrý. Já jen - od pohřbu jsem tu nebyl."

Během vteřiny Isaaca přemůže špatný pocit. Vycítí, jak ze Scotta vyzařuje smutek a bolest, a začne se kvůli tomu užírat vinou. Scott ho zmáčkne za ruku (a oba překvapí, že to vůbec ještě jde, vzhledem k tomu, s jakou intenzitou ji doteď svíral), jako by mu chtěl připomenout, kvůli čemu tu vlastně přišli.

Procházejí kolem řad hrobů a ve vzduchu větří smutek, který se nese nad celým místem. Je to skoro až zdrcující, ale společně se s tím perou s myšlenkou, že musí najít místo posledního odpočinku Allison.

Její hrob je na levé straně hřbitova a vyjímá se mezi všemi ostatními. Náhrobek obklopuje spousta květin a další přibydou v momentě, kdy mezi ně Scott položí růžové a žluté růže.

Nakloní se k Isaacovi a uvolní pevný stisk jeho ruky.

"Promiň, že tě tak svírám," zamumlá Scott a zaboří obličej do Isaacovy košile.

Isaac chápavě přitaká a pokouší se Scotta uklidnit. Oba jen mlčky postávají u hrobu a svým vlastním způsobem v tichosti truchlí nad smrtí Allison. Scott se Isaaca drží jako klíště a tiše mu pláče na rameni. Isaac mu prsty vjede do vlasů a ucítí, jak se mu do košile vpíjí Scottovy neposedné slzy.

Nehnutě stojí u hrobu až do doby, kdy Scott prolomí ticho otázkou, zda už můžou jít. Isaac beze slova přikývne, obejme Scotta kolem ramen a vede ho hřbitovem až k bráně, kterou prošli už skoro před hodinou.

Po návratu do domu McCallových zamíří přímo do Scottova pokoje. Neznámé pachy už Isaaca nevytáčí a Scott už v jeho přítomnosti nepůsobí tak napjatě. Isaac si uvědomuje, že nakráčet zpět do Scottova života nebude procházka růžovým sadem, ale doufá v to nejlepší.

Aniž by mezi sebou prohodili jediné slovo, lehnou si společně na Scottovu postel. Chvíli vedle sebe jen rozpačitě leží a nervózně oddechují, dokud se neuklidní natolik, že se Scott bez sebemenšího problému přitiskne k Isaacovi. Isaac proti Scottově přitulení nic nenamítá a zaboří mu ruku do vlasů, což uvolní napětí mezi nimi víc, než původně zamýšlel.

***
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 katka katka | 5. února 2016 v 18:10 | Reagovat

život se mění a návrat není lehký , moc mě ti dva zaujali děkuji :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama