Night Terrors

10. října 2014 v 23:29 | Utsukushii Akumu |  Přeložené jednorázové povídky - slash (Teen Wolf)
Název povídky: Night Terrors
Autor originálu: holymountain
Přeložila: Utsukushii Akumu
Beta-reader: SlashPrincess
Fandom: Teen Wolf
Pairing: Scott/Liam
Pokračování: Ne
Stručně: Liam nemůže spát, obrázek berserkerů nedokáže vypustit z hlavy. Jde za jediným člověkem, o kterém si myslí, že mu dokáže pomoct.
Varování: SLASH



***

Liam se překulil na stranu a přitáhl si deku až k ramenům. Není to tu, řekl si, když se přinutil zavřít oči a přitiskl obličej k polštáři.

Uslyšel vzdálený zvuk otevírání okna, na ruce mu vyskočila husí kůže. Nedívej se. Opět se ozvalo známé zaskřípání dřevěné podlahy, podruhé ještě hlasitěji. Nedívej se. Skřípot se přibližoval čím dál víc, až se ozýval z pravé strany jeho postele. Nedívej se.

V momentě, kdy zvuk ustal, už to Liam nevydržel.

Roztrhl povlečení a vykulil se z postele, s vytaženými drápy a nabroušenými tesáky. Nic tam nebylo. Věděl, že tam nic není, tak proč to jeho mozek nedokázal pochopit?

Zůstal na nohou ještě několik vteřin, srdce mu stále zběsile bušilo, a poté si vlezl zpátky pod peřinu, doufaje v bezesný spánek.

---

Další den ve škole to stěží zvládal. Pokaždé, co zabočil do jiné chodby, uviděl v davu hlavu berserkera. Pokaždé, co do někoho při procházení narazil, měl pocit, že místo těla středoškoláka se dotkl spíš chladné, tvrdé kostry. Věděl, že měl Mason asi tušení, že se něco děje - co se týče Liamových problémů, tak byl vždy velmi vnímavý, a Liamovi nešlo zrovna dvakrát dobře strach skrývat - ale Mason na něj netlačil a Liam byl za to neskutečně vděčný.

Na tréninku lakrosu však takové štěstí neměl.

"Ahoj, Liame," sedl si vedle něj Scott na lavičku. "Co se děje?"

Liam zakroutil hlavou. Věděl, že Scott předtím něco vycítil v posilovně. Nechtěl se znemožnit. Jaký druh hlupáka vidí berserkery, když se snaží usnout? Chtěl, aby na něj byl Scott pyšný, ne, aby z něj byl zklamaný. Musí být statečný, ne vyděšený.

Ale jeho alfa se nenechal odradit. "Hej, můžeš mi to říct, to víš, že jo?"

"O nic nejde, dobře? Vůbec to neřeš," vysoukal ze sebe Liam s očima do země.

"Kdyby to bylo nic, tak nevypadáš takhle," položil Scott ruku na Liamovo rameno. "Jde o ten seznam smrti? Já vím, že je těžké tomu uvěřit, ale už je konec. Jsme v bezpečí."

Liam se tiše uchechtl. Někdo jako Scott by to nikdy nepochopil. Scott byl hrdinou. Scotta by netrápily noční můry o bersercích. Scott si dával berserkery k snídani.

Liam ignoroval Scottovu ruku.

"Jsem v pohodě." Doufal, že to Scottovi znělo přesvědčivěji než jemu. Postavil se a vzal do ruky lakrosovou hůl. "Musím jít na hřiště."

"Dobrá." Scott vstal také. "Ale kdykoliv za mnou můžeš přijít, ok?" Scott si povzdechl, když Liamovo přikývnutí vypadalo spíš zaraženě než nadšeně. "Počkej, dovol mi ti aspoň upravit ty chrániče ramenou. Ublížíš si, jestli si je necháš tak utažené."

---

Ta noc byla dalším procvičením nespavosti. Liam zíral na hodiny. 1:43 v noci. Už měl dávno spát. Přinejmenším byl alespoň dostatečně unavený. Ale kdykoliv zavřel oči, slyšel o sebe narážet berserkovy kosti při chůzi. Když sebral všechnu odvahu a otevřel víčka, uviděl je. Když se otočil, dotkli se kostnatými prsty jeho ramene a Liam v hrdle pocítil ostrou bolest.

Odhodil ze sebe přikrývku. Nemělo žádný smysl se snažit spát, ne teď.

Potichu, aby nevzbudil svého nevlastního tátu, otevřel okno, vyskočil z něj a v tichosti dopadl v dřepu na zem. Možná by mu běh pročistil hlavu. Nevěřil tomu, ale nemohlo mu to ani ublížit.

Liam běžel. Chladný noční vzduch jej obklopil a Liam sprintoval napříč sousedstvím, domy a auta kolem něj jen svištěly, jako by se pohybovaly věci kolem něj a on jen klidně stál. Když zahnul za roh, opuštěné ulice najednou začaly ožívat. No, ožívat možná nebylo to správné slovo.

Tucty a tucty berserkerů se potulovaly po ulici. Liam znovu zabočil a když jej berserkové spatřili, začali kráčet směrem k němu.

Liam couvnul o krok dozadu. A o další. Nejsou skuteční. Berserkové se zachovali stejně jako obvykle a rozběhli se, čímž rychle zkrátili vzdálenost mezi nimi.

Liam utíkal. Naléhal na své tělo, aby se pohybovalo rychleji a rychleji. Jeho oči zazářily žlutou barvou a drápy se mu vydraly na povrch. Možná taky využíval všechny své končetiny, ale bylo mu to jedno, prvotní instinkt překonal jakékoliv výhrady, které měl vůči své vlkodlačí stránce. Neohlížel se a ani se nedíval jiným směrem než před sebe. Vše, na čem záleželo, byla vzdálenost, vzdálenost mezi tady a tam, mezi ním a berserkery.

Když konečně zastavil, předklonil se a zalapal po dechu, vzhlédl nahoru. Rozhlédl se kolem sebe a uvědomil si, že stojí před domem Scotta. Byl zde jen párkrát, ale Scottův pach byl na tom místě nejsilnější, a vlkodlak v Liamovi si ten pach vryl do paměti.

Skoro jakoby automaticky přistoupil blíže ke dveřím, pozvedl ruku, jako by chtěl zaklepat, ale zaváhal.

Scott několikrát řekl, že za ním může Liam kdykoli přijít, z jakéhokoli důvodu. Vztahovalo se to ale i na noční můry ve dvě hodiny ráno? Samozřejmě, že ano. Je to Scott McCall. Sebral odvahu a ve třech krátkých intervalech zaklepal na dveře.

Scott otevřel s rozespalým ale jinak pozorným výrazem ve tváři.

"Liame," pozdravil ho tiše. Všiml si vystrašeného obličeje bety, jeho rozcuchaných vlasů a toho, že je jen v boxerkách a tričku. "Je všechno v pořádku?"

"Nemůžu spát," zamumlal Liam, částečně zahanbený, částečně pociťující úlevu z toho, že se někomu svěřil. Kdyby nebyl Scott vlkodlak, možná by to ani nezaslechl. "Nemůžu vůbec spát. Vidím je. Vidím…" Hlas se mu vytratil, než se donutil pokračovat. "Vidím všude berserkery. Ve škole, na lakrosovém hřišti… v mém pokoji. Neodejdou. Vím, že nejsou skuteční." Skoro až fňukal. "Ale oni neodejdou."

Scott jej popadl za ramena. "Tady jsi v bezpečí," zadíval se Liamovi upřeně do očí. "Se mnou jsi v bezpečí." Bylo udivující, jak moc dokázalo těch pár slov betu utěšit.

Když Liam nejistě přikývl, Scottovo sevření se přesunulo na jeho ruku. "Pojď, přespíš tu. Dostaneme tě do postele."

Liam neprotestoval, když ho Scott vedl nahoru do svého pokoje, a nepřítomně jej následoval. Jeho mysl byla stále zmatená z událostí té noci a z neochvějné podpory ze Scottovy strany. Bez námitek nechal Scotta, aby jej uložil do postele, ztráceje se v bezpečném pachu svého alfy.

"Budu hned vedle tebe, ano Liame?" Scott se chtěl usadit na podlahu vedle postele, ale Liam ho ještě předtím popadl za paži.

"Mohl bys… spát taky v posteli?" zeptal se váhavě. V hlavě se za svou slabost proklínal, ale Scott ho jen obdaroval úsměvem.

"Jasně," vyšplhal se pod deku vedle Liama. Beta se schoulil na kraji postele a Scott přes něj nejistě položil ruku. Když ucítil, jak se Liam pod jeho dotekem uvolnil, znovu se pousmál a přisunul se k němu blíž.

Liam se rozhlédl po místnosti. Ve stínech se neschovávali žádní berserkové. Okna byla bezpečně zavřena a zamčena.

Po pár sekundách si konečně dovolil se ve Scottově náruči zcela uvolnit. Zavřel víčka a poprvé za několik dnů bezproblémově usnul.

A navíc, i kdyby berserkové přišli, Scott byl tady. Scott tu vždy bude.

***
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Saskya Saskya | 11. října 2014 v 8:41 | Reagovat

veľmi pekné :)

2 kytka kytka | 14. října 2014 v 22:22 | Reagovat

Tohle bylo velmi povedené. Děkuji, že jsi to přeložila.

3 luczaida luczaida | E-mail | Web | 14. února 2015 v 2:50 | Reagovat

aww, to bylo sladký.. i když to není zrovna můj oblíbenej pár, ale je to teen wolf, tak co že :D
a taky z hlediska překladu je to dobrý, nezní to kostrbatě, jak to občas vidívám. good job, bro ;)

4 Kami Kami | Web | 26. srpna 2015 v 22:37 | Reagovat

Je tak neskutečná úleva mít konečně co číst, po tom, co  jsem zhlédla teen wolf, jsem velmi akutně potřebovala nějakou povídku a nemohla jsem jinic najít. Takže děkuju za utišení mé frustrace :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama