7. kapitola - Just You And Me

10. května 2013 v 1:16 | Utsukushii Akumu |  As The World Falls Down
Název povídky: As The World Falls Down
Autor originálu: Th3xS0L0iST
Přeložila: Utsukushii Akumu
Beta-reader: Shanie
Fandom: RPF (Real Person Femslash)
Pairing: Kristen Stewart/Dakota Fanning
Pokračování: 32 kapitol
Stručně: Stačil jeden nevinný polibek a oběma se svět převrátil vzhůru nohama.
Varování: 15+ pro pozdější kapitoly, FEMSLASH


***

Když jsme dorazili před kino, byli jsme překvapeni, že zde nepostávají žádní paparazzi, ale jen pár fanoušků s foťáky. To byla úleva. Fanoušci mi nevadí.

Společně s Robem jsme vešli dovnitř. Neměla jsem ponětí, na jaký film vlastně jdeme, byla jsem jen ráda, že spolu trávíme čas. Posadili jsme se až dozadu a já se na něj zadívala. Jeho dokonalý obličej a krásné oči mě přiměly se zamyslet nad tím, jestli je na něm vůbec něco špatného. Přisunula jsem se k němu a políbila jej. Líbali jsme se a po chvíli se mě zeptal, jestli nechci něco na chuť.

"Jasně, je mi jedno co," odpověděla jsem.

"Fajn, hned jsem tu." Sehnul se ke mně, dal mi pusu a vyšel ze sálu.

Usadila jsem se pohodlně do křesla a usmála jsem se. Tak perfektní.

Zasněně jsem přemýšlela o Robovi, když v tom mě vyrušil něčí hlas.

"Kristen?" zaslechla jsem za mnou. Otočila jsem se a uviděla jsem tam stát Dakotu. Přelila se přes mě vlna emocí a nebyla jsem schopná ze sebe dostat jediné slovo, lapajíc po dechu.

"Da... Dakoto," zakoktala jsem, prohrábla si vlasy a vstala ze sedačky.

Usmála se na mě a obejmula mě. Byla jsem stále v šoku. Vypadala snad ještě líp, než když jsem ji viděla naposledy... její oči ovšem zářily stejně jako vždycky.

Ovinula jsem kolem ní ruce a přitiskla se k ní. Odtáhla se ode mě a podívala se na mě.

"S kým tu jsi?" na obličeji se jí objevil zvědavý výraz.

"S Robem, a co ty?" Tak nějak jsem se bála odpovědi.

"S Garrettem," odvětila.

"Ah, vy jste pořád spolu," snažila jsem se zakrýt zklamání v mém hlase.

"Jo, je nám spolu fajn."

Nastalo trapné ticho, které však netrvalo moc dlouho. Rozhodla jsem se udělat něco riskantního.

"Nechcete si přisednout k nám?"

Zvedla ke mně pohled a pousmála se. "A nebude vám to vadit?"

Měla jsem pocit, že se z jejího úsměvu rozpustím. "Jasně, že ne, sedíme tady," ukázala jsem na sedadla vedle mě.

"Ok, počkám na Garretta a přijdeme za vámi."

"Dobře," řekla jsem a Dakota vyšla ven.

Posadila jsem se zpět do křesla a chytila se za hlavu, zavírajíc oči. Nemůžu uvěřit tomu, že jsem ji viděla. Vypadá úžasně. Zatraceně.

Uslyšela jsem Robovy kroky a hned na to jsem ucítila jeho ruku na mém rameni.

"Jsi v pohodě?" zeptal se ustaraně.

Zvedla jsem k němu hlavu a uviděla, jak na mě soustředěně zírá.

"Jo, jasně."

Přikývl, chytil mě za bradu a dal mi pusu.

"Jo a mimochodem, sedí vedle nás Dakota a Garrett."

"Dakota?" V jeho hlase bylo poznat překvapení.

"Jo, potkaly jsme se tu, tak jsem jí a... jejímu příteli nabídla, ať si sednou za námi." Dělalo mi problém slovo přítel vůbec jen vypustit z pusy.

"Oh aha, dobře. Ona teď s někým chodí, jo?" optal se.

"Jo...," zamumlala jsem.

"No, dobře pro ni."

Jo, fakt super...

Opřela jsem se o Robovo rameno, když vtom jsem uviděla Dakotu s Garrettem... ruku v ruce.

Všechny ty pocity, které jsem měla tehdy u večeře, se znovu vrátily v plné síle. Zlost.

"Ahoj, Robe," pozdravila jej Dakota. "Tohle je Garrett, můj přítel."

Rob vytáhl ruku z kapsy a potřásl si s ním. "Těší mě."

"I mě," pousmál se Garrett.

Neodpověděla jsem, jen jsem sledovala běžící reklamy na plátně.

Dakota se posadila vedle mě a Garrett vedle ní, z čehož jsem měla opravdu radost.

"Ten film má být děsivý?" prohodila jsem.

"Jo, myslím, že jo," zašeptala Dakota.

"Paráda."

Rob mě vzal za ruku, ale upřímně jsem si v tu chvíli přála, aby to byla Dakota.

Film konečně začal.

Nevěnovala jsem mu však moc pozornosti. Neustále jsem jedním okem pokukovala po Dakotě. Měla jsem šílené nutkání se na ni vrhnout, ale bylo mi jasné, že bych to pak nedokázala nijak vysvětlit.

Asi po 45 minutách Garrett najednou vstal.

"Musím jít na záchod, hned jsem zpátky," zašeptal jí do ucha.

I když jsem v té tmě nemohla vidět její výraz, v jejím hlase šel rozpoznat smutek. "Ale teď je to děsivé, lásko," řekla mu.

"Ale no tak, budeš v pohodě, hned se vrátím," snažil se ji uklidnit a odešel ze sálu. Přemýšlela jsem, co je to za debila, že ji tu tak nechá. Kdybych byla na jeho místě, nehnula bych se od ní ani na metr.

Udělala jsem něco, jako by to snad bylo automatické. Vzala jsem ji za ruku. Otočila se ke mně.

"Jsem tady pro tebe," šeptla jsem.

Podle hlasu jsem poznala, že se usmívá. "Díky, K," řekla a stiskla mou ruku ještě pevněji.

Kdyby to šlo, chtěla bych tak zůstat napořád. Rob byl příliš zahleděný do filmu, aby nás si všimnul, a tak jsem se rozhodla, že zajdu ještě dál, a propletla jsem si s ní prsty. Nestěžovala si a ani na to neřekla jediné slovo. Pak mě ale šokovala něčím, o čem jsem si nikdy nemyslela, že by mohla udělat. Položila si hlavu na mé rameno. Byla jsem tak trochu překvapená a srdce mi bušilo jak nikdy předtím a rozhodně ne díky filmu. Nasadila jsem si kapuci a opřela se hlavou o tu její.

Nedokázala jsem vysvětlit, co se to vlastně dělo, věděla jsem však, že jsem se cítila dobře a nic jiného jsem nechtěla.

Garrett se po chvíli vrátil, ale přišlo mi vtipné, že mě Dakota nepustila. Pevně mě držela za ruku a nechala naše prsty propletené. Byla jsem z toho v sedmém nebi.

Film skončil a já ji nakonec stejně musela pustit. Opět se mě zmocnil smutek.

Všichni společně jsme vyšli z kina. Nemohla jsem se na Dakotu přestat dívat, tak moc jí to slušelo.

"Ty, Kristen," prohodila.

Stále jsem na ni zírala. "Copak?"

"Vyražme spolu někam."

Na obličeji se mi objevil obrovský úsměv a já tomu nedokázala ani zabránit, ani jej zakrýt.

"Tak jo, jasně." Otočila jsem se na Roba. "Nebude ti to vadit?" zeptala jsem se ho a doufala jsem v negativní odpověď.

"Samozřejmě, že ne, zlato, jen jdi, stejně jsem chtěl někam zajít s někým z rodiny."

Políbila jsem ho a poděkovala mu. Rozloučil se s Dakotou a Garrettem a odešel ke svému autu.

Dakota řekla Garrettovi, že jde se mnou ven a že se mu ozve později. Naštval se, ale nakonec souhlasil. Přišlo mi to od něj opravdu hloupé. Aby se nepodělal, kretén.

Konečně jsme spolu byly samy a štrádovaly jsme si to po Hollywood Boulevard a mluvily o všem, co jsme za poslední 4 týdny zažily. Přišlo mi to jako věčnost.

"Těšíš se na premiéru?" optala jsem se jí.

"Si piš, že jo," odvětila. "A co ty?"

"Já taky, ale tak znáš mě, jaká jsem před kamerama a celkově před lidma." Vytáhla jsem cigaretu a zapálila si.

Usmála se.

"Proč kouříš?" zeptala se.

Taková otázka mě poněkud zaskočila a nevěděla jsem, jak na ni odpovědět.

"No, já nevím, tak nějak mě to uklidňuje. Proč, chceš, abych před tebou radši nekouřila?"

"Ne, dobrý, nevadí mi to, jsem na to zvyklá," zamumlala.

"Fajn."

Na chvíli nastalo ticho.

"No...," promluvila najednou.

Podívala jsem se na ni a zadívala se jí do očí.

"Vypadáš, jako bys něco chtěla říct, tak do toho," povzbudila jsem ji.

"No jo, chci, ale nevím, jak to říct."

"Ale no tak. Prostě to vybal."

Zhluboka se nadechla a zastavila. Otočila se ke mně čelem a pohlédla na mě.

"Co?"

"Můžu něco zkusit?"

Mlčky jsem přikývla.

Pomalu se ke mně naklonila a já na ni jen dál zírala a čekala, co udělá.

Přiblížila se ještě víc ke mně a jemně mě políbila na rty.

Měla jsem pocit, že jsem se rozpustila. Přišlo mi, že se při tom polibku naše srdce doslova spojily.

Ovinula jsem kolem její drobné postavy ruce a přitáhla si ji ještě víc k sobě. Jazykem jsem jí přejela po rtu a doufala, že mě pustí dovnitř. A tak se taky stalo. Začali jsme se vášnivě líbat a já ji s každou vteřinou chtěla víc a víc. Najednou jsem se však zarazila a odtáhla se od ní, protože jsem si uvědomila, že vlastně stojíme na ulici.

Provinile se na mě podívala. "Sakra, omlouvám se."

"Ne, ne, nemusíš, já jen, že jsme na veřejnosti, chápeš," zarazila jsem ji.

Rozhlédla se kolem sebe. "Oh, vlastně." Sklonila pohled k zemi a začervenala se.

Vzala jsem ji za ruku.

"Pojďme někam, kde bude větší soukromí," řekla jsem a vedla ji k sobě domů.

Když jsme k nám konečně došly, zamířily jsme přímo do mého pokoje. Potřebovala jsem si s ní promluvit a zjistit, co se mezi námi vlastně děje.

Posadila se na mou postel a zvedla ke mně pohled. Zavřela jsem za sebou dveře a sedla jsem si vedle ní.

"Chci vědět, nad čím právě přemýšlíš," přisunula jsem se blíž k ní.

Položila mi ruku na stehno. Povzdychla jsem si.

"Jestli chceš vědět, proč jsem tě políbila, tak nevím," začala. "Jen jsem se prostě po tom našem polibku na natáčení cítila jinak, nevím, jak to mám vysvětlit."

Pousmála jsem se.

"Snažila jsem se na to nemyslet... na to, co k tobě cítím... myslela jsem, že to nic není, ale jak vidím, mýlila jsem se."

"Vím, jak se cítíš." Podívala jsem se jí do očí. Chtěla jsem se ujistit, že mě bude brát vážně a ne, že to říkám jen tak. Bylo pro mě těžké se někomu otevřít.

Svůj pohled mi opětovala. "Vím, žes ke mně od toho dne taky něco cítila. Ale až do dneška mi to nějak nedocházelo."

Celkem se mi ulevilo, že o tom ví. Znamenalo to totiž, že jí nemusím říct všechna ta slova, která jsem měla na jazyku... aspoň tedy ne teď.

Opřela jsem se čelem o to její, zavřela jsem oči, obejmula jsem ji a přitáhla si ji k sobě, co nejvíc to šlo.

Její dech znatelně ztěžkl a Dakota ze sebe vydala tichý vzdech.

"Chci být s tebou," šeptla jsem.

Cítila jsem na sobě její pronikavý pohled. Pootočila hlavou a políbila mě. Cítila jsem se ne jak v sedmém nebi, ale přímo v osmém.

Neváhala jsem a pusu jsem jí samozřejmě oplatila. Začali jsme se opět hladově líbat. Připadala jsem si vážně jak v ráji. Ale pak se vše zastavilo a znovu se ozvala krutá realita.

Pokojem se ozývalo vyzvánění mého mobilu. Podívala jsem se na displej...

Rob

"Do prdele," zaklela jsem nahlas. Koukla jsem na Dakotu. Vypadala smutně. Znovu jsem sklonila pohled k mobilu a hodila jsem ho na zem.

Dakota se nejdřív zmateně podívala na něj a pak na mě.

"Nechci s ním teď mluvit." Vzala jsem její obličej do dlaní.

Obdarovala mě jedním ze svých krásných úsměvů. Nahnula jsem se pro další polibek, který jsem stejně jako předtím prohloubila.

Nakonec jsme usnuly, Dakota mi ležela v náručí.

Ani jednou jsme se nezmínily o tom, jak to bude s ní a Garrettem. A nebo hůř - se mnou a s Robem.

***
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Shanie; Mish Shanie; Mish | Web | 11. května 2013 v 18:26 | Reagovat

Na to, že to nečtu, je to úplně boží! :D Ale měla bych si to přečíst od začátku :) I když to nebude ono, já chci, aby byly spolu :( Kolik to má ještě kapitol? Doufám, že ještě tak miliony a že v další kapitole se to pohne už o něco dál, už bylo toho oťukávání dost! :D :* Takže přelož další díl co nejdřív, nemám co číst :( Anebo alespoň HoF, když už nic, ale tohle má svý kouzlo ^^ Btw, HEZKÝ DESIGN. :DDD :* ♥

2 Broken.Loony Broken.Loony | 13. května 2013 v 23:39 | Reagovat

Ty vole..ACH!
Víc po mě teď nechtěj, jsem omámena :))

3 Hanka. ;) Hanka. ;) | 21. července 2013 v 22:36 | Reagovat

Přelož prosím další kapitolu. :-(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama