1. kapitola

10. listopadu 2012 v 14:30 | Utsukushii Akumu |  Heart On Fire
Název povídky: Heart On Fire
Autor: Utsukushii Akumu
Beta-reader: Shane
Fandom: RPS/OSF (Real Person Slash/Original Slash Fiction)
Pairing: Michal Motyčka (Niceland)/OMC
Pokračování: ? kapitol
Stručně: Matyáš se stále nedokáže vzpamatovat ze smrti svého nejlepšího přítele. Dokáže své srdce po této tragédii otevřít někomu jinému?
Varování: SLASH, OOC, místy songfic, 15+ pro pozdější kapitoly


xxx

Hledám spolubydlícího, kterému by nevadilo bydlení s muzikantem a jeho kočkou. Byt 1+1, blízko centra, v poklidné části Bruntálu. Příspěvek na nájem 4700 Kč včetně energií a internetu. Zn.: Spěchá!

To by mohlo být něco pro mě, pousmál jsem se nad inzerátem na internetu a očima jsem přejel po stránce, hledaje nějaký kontakt. Zanedlouho jsem už vyťukával na klávesnici e-mail neznámému klukovi s prosbou o více informací.

Poslední dobou mám doma s mámou nějaké problémy, a i když je mi teprve 19 let, rozhodl jsem se, že se odstěhuju a postavím se na vlastní nohy. Školu dokončenou mám a díky mé brigádě jako číšník a několika kačkám od táty měsíčně si dokážu na společný nájem a další osobní výdaje vydělat.

Vstal jsem od počítače, nasoukal jsem se do mikiny a seběhl jsem po schodech dolů do přízemí. Natáhl jsem se pro klíče visící na věšáčku na zdi a klidným krokem jsem vyšel z domu.

Venku panovalo poněkud ponuré počasí a foukal studený vítr, a tak jsem zavítal do mé oblíbené hospůdky. Jelikož jsem se chtěl alespoň trochu zahřát, objednal jsem si presso s mlékem a posadil jsem se na své obvyklé místo u okna. Tiše jsem usrkával kávu a nepřítomně hleděl z okna, když v tom mě z přemýšlení vytrhl příjemný mužský hlas.

"Můžu si, prosím, půjčit tu židli?" Zvedl jsem hlavu a spatřil jsem černovlasého kluka, mohlo mu být tak kolem 25, jak se na mě mile usmívá a čeká na mou odpověď.

"Jo, jasně," souhlasně jsem pokýval a úsměv mu oplatil. Vzal si volnou židli a přisunul si ji k většímu stolu, kde seděla parta bavících se lidí.

Tiše jsem si povzdechl a obrátil jsem tvář zpět k oknu. Nejsem sice moc společenský člověk, ale někdy bych si vážně přál posedět takhle s kamarády. Mám pouze pár známých, kteří se mi ozvou, jen když něco potřebují, a s takovými lidmi se vážně bavit nehodlám. A můj nejlepší kamarád... Oči se mi při vzpomínce na něj zaleskly.

~ There's no one in town I know
You gave us some place to go
I never said thank you for that
I thought I might get one more chance ~

Erik zahynul před 2 lety při nehodě na motorce a já se s tím doteď nedokážu srovnat. Byl pro mě mnohem víc, než jen pouhým kamarádem. Trávili jsme spolu všechen volný čas, navzájem si dohazovali holky a bili jsme se jeden za druhého tak, jako to dělají správní bratři. Každý den strávený s ním byl pro mě ten nejšťastnější, člověk by si až myslel, že jsme spolu chodili. Jednoho dne to ale náhle vše skončilo a já přišel o člověka, kterého jsem zbožňoval ze všech nejvíc.

~ And if you were with me tonight
I'd sing to you just one more time
A song for a heart so big
God couldn't let it live

May angels lead you in? ~

Zamyšleně jsem zavrtěl hlavou a vytáhl jsem z kapsy od mikiny krabičku červených Viceroyek a položil ji na stůl před sebe. Jednu z cigaret jsem si dal mezi rty a rychlým pohybem jsem ji zapálil. Kafe a cígo. Co víc si přát?

Čas strávený v hospodě pomalu ubíhal, ovšem to se nedalo říct o cigaretách, které z krabičky jakoby mizely úplně samy. Ne, že bych byl silný kuřák, jen mi občas chutnají víc, než obvykle. Přestože jsem si připadal trochu hloupě, dal jsem si další kávu a složil jsem servírce poklonu, že ji dnes dělá vážně moc dobrou. Nesměle se na mě zazubila, poděkovala a po chvíli mi donesla šálek dalšího horkého espressa.

Otočil jsem se na skupinku u vedlejšího stolu a všiml jsem si, že mě sleduje ten chlapík, co si přišel pro židli. Když zpozoroval, že na něj koukám taky, pozvedl sklenici vína a mrkl na mě. S úsměvem jsem kývl a dál jsem si jich nevšímal.

Zanedlouho už jsem měl dopito, a tak jsem posbíral všechny své věci a s nepříliš velikým nadšením jsem vyšel ven do chladného vzduchu podzimního večera.

xxx

Poté, co jsem se vysprchoval, jsem usedl k počítači a jen tak bezcílně jsem brouzdal po internetu. Vzpomněl jsem si na inzerát, na který jsem odpoledne odpovídal, a tak jsem se přihlásil na e-mail, doufaje v novou zprávu.

Ahoj Maty

nemáte žádný nový email

Zklamaně jsem zafuněl a zavřel jsem okýnko internetu. Co teď?

Rozešel jsem se k posteli, na kterou jsem s tichým žuchnutím dopadl. Neochotně jsem se natáhl pro ovladač od televize a začal jsem z nudy přepínat kanály jeden za druhým. Nakonec jsem tam nechal běžet nějaký B-čkový horor, u kterého jsem však "překvapivě" usnul.

xxx

Na druhý den jsem se probudil na můj vkus celkem brzo, kolem 8 hodiny. Udělal jsem ranní hygienu, oblékl jsem se do tepláků a vytahaného bílého trička a prohrábl si vlasy rukou. Automaticky jsem zamířil ke compu, čekaje na odpověď.

Ahoj Maty

Máte 1 nový email

Nadšeně jsem zprávu rozklikl a očima přejel její obsah.

Od: Michal
Předmět: Pronájem
Datum: 16.11.2012, 07:34

Zdravím,
pokud tedy máte zájem, mohu vám byt kdykoliv ukázat, zavolejte mi a domluvíme se.

Michal M.

Podle doby odeslání jsem usoudil, že už spát nebude, a tak jsem vzal mobil do ruky a začal jsem vytáčet číslo uvedené v e-mailu.

"Ano?"

"Dobrý den, u telefonu Matyáš, psal jsem vám ohledně toho pronájmu." Hlas se mi nervózně klepal, což se mi stává běžně, když mluvím s někým cizím.

"Ah, aha, zdravím. Kdy se chcete na byt podívat?"

Nemohl jsem si pomoct, ale měl jsem pocit, jako bych jeho hlas už někdy slyšel. V telefonu zněl sice trochu zastřeně, ale působil na mě milým a mužným dojmem. Doufám, že nebude o moc starší.

"Mně je to jedno, klidně hned dneska, pokud by to teda šlo."

"Tak dobře, kolem 3 třeba? Adresa je v inzerátu, počkám vás před vchodem."

Pro jistotu mi ještě upřesnil, jak přibližně vypadá, abychom se poznali, a rozloučili jsme se.

Jelikož bylo venku celkem hezky a nefoukal vítr, napadlo mě, že bych si mohl zajít na chvíli zaskejtovat. Nebyl jsem v tom žádnej profík, ale líbila se mi ta svoboda, kterou jsem na tom kousku dřeva s kolečkama zažíval.

Navlekl jsem na sebe volnější, červenou mikinu, roztrhaný rifle, do ruky jsem drapl skejt a uháněl jsem směrem ke skejtparku.

xxx

Třetí hodina se neúprosně blížila a já už se začal pomalu oblékat a upravovat, ať vypadám trochu k světu. Převlékl jsem si propocené triko ze skejtování, něco málo jsem pojedl, a se skejtem v ruce jsem se vydal na danou adresu. Nebylo to příliš daleko od našeho domu, a tak jsem po několika málo minutách došel před malou, pěkně opravenou bytovku. Před ní postával chlapík celý v černém a od pusy mu šel kouř z cigarety.

"Dobrý den, vy jste Michal?" došel jsem k němu a slušně ho pozdravil.

"Záleží, kdo se ptá," zkřivil rty do úsměvu a napřáhl ke mně ruku. "Myslím, že si můžeme tykat, ne? Zas tak starej nejsem," zasmál se a potáhl si z cigarety.

"Jasně," potřásl jsem si s ním, a vtom mi došlo, že ten obličej přece znám. "Neviděli jsme se už někdy?"

"Myslím, že ne," Michal zamyšleně svraštil obočí, "i když... včera jsem viděl v hospodě jednoho kluka, kterej si ujížděl na kávě, a vypadal přesně jako ty!" Samolibě pokýval hlavou a začal se smát.

"Heh, tak to sem asi byl já," uchechtl jsem se. Ten jeho humor se mi vážně líbí. Pokud tu teda budu bydlet, myslím, že nudou rozhodně neumřu.

"Tak co, půjdeme dovnitř?"

Souhlasně jsem přitakal a loudavým krokem jsem ho následoval. Vstoupili jsme do přízemí a po schodech nahoru jsme vyšli do třetího patra. Domem se linula příjemná vůně jídla, až se mi z toho sbíhaly sliny. Zastavili jsme se u jednoho z vchodů a Michal začal odemykat dveře. Už jsem se nemohl dočkat, až to tam uvidím.

"Tak pojď dál," pobídl mě, abych vstoupil. Automaticky jsem si zul boty a rozhlédl se kolem sebe. Všude kolem visela spousta obrazů a byt byl moderně zařízen.

"Wow," vydechl jsem ohromeně, "je to tu krásný."

"A tak, nestěžuju si," sundal ze sebe Michal kabát a pověsil ho na věšák. "Pojď za mnou, provedu tě."

Poslušně jsem ho následoval a nestačil jsem zírat. Obývák byl sladěn do černé a rudé barvy, a i když byl vcelku malý, většinu místa zabírala prostorná, černá sedačka a plazma. V rohu místnosti se vyjímala šedo-černá, akustická kytara opřená o stojan.

Přesunuli jsme se do pokoje, jehož stěny byly obarveny na fialovo. Většina doplňků zde bylo buď v bílé či černé barvě.

"Máš zajímavý vkus," pronesl jsem zamyšleně, "ale líbí se mi to."

"To jsem rád," zaculil se na mě radostně a pokračoval v prohlídce. Prošli jsme malou, ale praktickou kuchyňkou až na konec místnosti, kde se nacházela krásně vybavená koupelna s velkou vanou a záchodem.

"Páni, ty si žiješ v luxusu!" Nemohl jsem se na tu krásu vynadívat. "A to za to chceš jen 5 litrů? Jsi blázen!"

Michal zakroutil s úsměvem hlavou a opřel se o rám dveří. "Je to malý byt a nájem není vysoký, přece nebudu chtít víc jen kvůli novému nábytku," mrkl na mě. "Tak co říkáš, budeš mým novým spolubydlícím?"

Mlčky jsem přikývl, načež on mi podal ruku a s úsměvem na tváři prohlásil: "Vítej doma."

xxx
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 angel-teuki angel-teuki | Web | 11. listopadu 2012 v 1:03 | Reagovat

Krásné miláčku ♥ Strašně dobře se to čte a má to poutavý děj :) :* Rozhodně se těším na další kapitolku, jak to bude všechno probíhat, jelikož mi ten děj tak trošku jakoby zatím tajíš, žejo?! :P :* Už se nemůžu dočkat, jak spolu budou "žít" :D To bude nejvíc úžasné, úplně se k sobě hodí a máš pravdu, ta úvodní fotka je dokonalá, takoví broučci :P vím, že občas nadávám, ale tož... Povídka je to krásná, to se musí nechat, taková hodně reálná a ňufácká, což je rozhodně můj styl :P Tak snad se dalšího dílu brzy dočkáme, rozhodně ti udělám na blogu reklamu :P ♥

2 Dorri Dorri | 11. listopadu 2012 v 10:08 | Reagovat

Veľmi dobrá poviedka, je zaujímavé, ako si mohol zapametať jej tvár, keď sa stretli len raz v živote. Michal sa zdá ako sympaták, tak prečo nie :-) Len tak medzi nami, Niceland poznám, i niekolko pesniček :-) Těším sa z následujucého dielu.

3 Kyu Kyu | E-mail | Web | 11. listopadu 2012 v 15:03 | Reagovat

Zlato, ta povídka je naprosto úžasná! Sice nečtu nic jiného než na k-pop, ale jsem ráda, že zrovna tuhle si mi dala přečíst. Doufám, že pokračování bude co nejdřív, protože se na něj strašně moc těším. Jinak píšeš opravdu nádherně, vůbec bych to do tebe neřekla, že můžeš napsat i něco romantického a ňufacího, jelikož ta tvoje perverzní stránka se nezapře. Ale je to opravdu povedené, takže přišupej s dalším dílkem ano? :*

4 Dorri Dorri | 14. listopadu 2012 v 22:00 | Reagovat

Hej možem sa spýtať, kedy bude dalšia kapitoľa? Už sa nemožem dočkať, dúfám že to tu skor bude :-)

5 Utsukushii Akumu Utsukushii Akumu | 16. listopadu 2012 v 13:40 | Reagovat

nemůžu říct přesně, podle času, ale snad co nejdřív :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama