5. kapitola - Dinner Time

22. ledna 2012 v 23:29 | Utsukushii Akumu |  As The World Falls Down
Název povídky: As The World Falls Down
Autor originálu: Th3xS0L0iST
Přeložila: Utsukushii Akumu
Beta-reader: Shane
Fandom: RPF (Real Person Femslash)
Pairing: Kristen Stewart/Dakota Fanning
Pokračování: 32 kapitol
Stručně: Stačil jeden nevinný polibek a oběma se svět převrátil vzhůru nohama.
Varování: 15+ pro pozdější kapitoly, FEMSLASH


***

Na večeři jsme dorazily pozdě. Místo bylo narvané k prasknutí a já měla pocit, jako by mě všichni sledovali. Nesnášela jsem to. Paparazzi byli všude kolem a neustále se mě ptali na otázky typu "Jak vám to s Robem klape?", "Mluvila jste s některým z kolegů z Twilight ságy?", "Kde jste nechala svůj bong?". Blah, blah, blah.

Nejvíc jsem však nesnášela otázku na Roba. Snažili jsme se náš vztah udržet pod pokličkou už od druhého dílu Twilight. Naši publicisté nám řekli: "Musíte zůstat v utajení až do doby, než Twilight sága skončí, a myslíme to vážně!" Jen jsem protočila oči. Jako bych snad chtěla, aby o nás lidé věděli, byla bych bombardována otázkami. Jako bych si to snad přála.

Ale teď se dělo něco jiného. Dakota.

Byla v mém životě něčím novým; něco na našem vztahu se pomalu měnilo, už jsme nebyly jen kamarádky... nejlepší kamarádky, abych byla přesná. Chtěla jsem ji.

"KRISTEN!" zaslechla jsem Joan. Vrátila jsem se z myšlenek zpátky do reality a pohlédla na ni. "Jdeš jíst, nebo tu budeš celý večer stát a hledět z okna?"

"Ne, promiň, už jdu," zamumlala jsem a došla k nim. V ten moment jsem si všimla, že je s námi někdo navíc. Byl to Garrett, Dakotin kamarád ze školy. Bavily jsme se spolu o něm, když jsme začaly natáčet The Runaways. Řekla mi, že je do něj zamilovaná. Co tu k sakru dělá?

Popošla jsem k Joan a zašeptala jí do ucha: "Co ten tu dělá?"

Joan se na mě podívala a odvětila: "Pozvala ho. Bylo to tak trochu na poslední chvilku, promiň, že jsme ti to neřekly."

Byla jsem v šoku. Co to má sakra být! Jak mohla? Počkat... Proč jsem naštvaná? Je to jen kamarádka. Nic se mezi námi nikdy nestalo. I tak... Co to kurva...

Konečně jsme dorazili ke stolu a sedli si na svá místa. Snažila jsem se sednout si od Dakoty, co nejdál to šlo. Cherie na mě hodila nechápavý pohled a nahnula se k Joan, ptajíc se, co se stalo. Bylo mi jasné, že se baví o mně. Zadívala jsem se jinam, ale Joan mi položila ruku na nohu.

"Musíme si později promluvit, ok, Kris?" řekla tlumeně, což nemohla Dakota slyšet.

Jen jsem přikývla. Byla jsem tak naštvaná.

Ke stolu přišla servírka a zeptala se nás, co bychom si dali na pití. První jsem byla na řadě já.

"Vodku a rum s ledem."

Všichni se na mě opět podívali. Joan jen servírce přikývla, že je to v pořádku. Zbožňuju Joanie. Je pro mě jako starší sestra.

"Já si dám pivo a ona taky," odpověděla Joan, ukazujíc na Cherie.

"A co vy?" zeptala se servírka Dakoty a Garretta.

"Jen Coca-Colu."

"To samé," odvětil Garrett a usmál se na Dakotu.

Ugh, jak já jsem ho v ten moment nesnášela. Ani jsem pořádně nevěděla, proč tak žárlím.

Číšnice mlčky přikývla a odešla od stolu. Cítila jsem se velice rozpačitě. Snažila jsem se, jak nejvíc jsem mohla, abych na ty dva nekoukala, ale sem tam na nich můj pohled chtíc nechtíc přece jen spočinul. Drželi se za ruce a Garrett ji několikrát políbil na tvář. Neustále jí skládal komplimenty, jak moc je roztomilá. Kurva už.

Joan a Cherie byly příliš zaměstnané vzájemnou konverzací, než aby si všimly, co se děje kolem. Číšnice se po chvíli vrátila i s našimi nápoji. V rychlosti jsem do sebe hodila objednaného panáka a prázdnou skleničku jsem rozzlobeně položila zpátky na stůl.

Ucítila jsem na sobě pohledy spolusedících u stolu, ale nevěnovala jsem jim pozornost. Přišlo mi, že mě v tu chvíli nikdo nechápal. Potřebovala jsem zavolat Robovi, ale co bych mu tak řekla. Že žárlím na přítele Dakoty? Že na ně nedokážu snést pohled? Jo, to určitě. Když už jsem u toho, vlastně ani pořádně nevím, co k ní cítím, ale vím naprosto jistě, že nechci, aby byla s Garrettem.

Servírka po chvilce přišla znovu, zapsala si naše objednávky jídel a podala mi dalšího panáka.

Stejně jako ten předchozí jsem jej okamžitě vypila.

Konečně zapojila Joan do konverzace i mě. Nebyla jsem naštvaná na ni, ale celkově na situaci u stolu.

"Ok, Dakoto, Kris?" tázavě na mě pohlédla, aby se ujistila, že ji vnímám. Cítila jsem se už trochu omámeně.

Dakota se přestala věnovat Garrettovi a podívala se na Joan. Všimla jsem si, že jej drží za ruku. Odporné.

"Cherie a já jsme měly takovou debatu a jelikož víme, že jste poslední rok a půl museli strávit v těch páchnoucích přívěsech, rozhodly jsme se, že až budeme na propagační tour k The Runaways, budete si moct vybrat, ve kterém hotelu budete chtít zůstat."

Musela jsem se pousmát. Měla jsem radost z toho, že budu konečně v pěkném, teplém hotelovém pokoji s postelí. Už žádné úzké matrace a malé pohovky. Dokonce i pokojová služba!

"Báječné," prohodila Dakota. Bylo mi jasné, že má taky radost. Stěžovala si na podmínky v přívěsu stejně tak jako já.

"Když už jsme u toho, kdy vlastně začínáme s propagací?" zeptala jsem se.

"Zhruba za měsíc. Do té doby můžete čas trávit s rodinou a přáteli. Začínáme v LA, kde je i premiéra, takže by to nemělo být zas tak špatné," odpověděla mi Cherie.

Musela jsem se znovu usmát. Rodina a Rob.

Po nějaké chvilce nám bylo doneseno jídlo, které jsem do sebe v rychlosti dostala. Garrett a Dakota spolu stále nepřestali cukrovat. Fuj.

Poté, co jsme všichni pojedli a já vypila své 4 panáky vodky a rumu, vyšli jsme ven na ulici k autu. Dakota a Garrett se samozřejmě drželi za ruce. Cherie se s námi rozloučila a odešla ke svému vozidlu. Dakota se loučila s Garrettem a pak přišlo něco, co mě ten večer už naprosto dostalo. Políbil ji na rty. Cítila jsem, jak se mi obličej zbarvil do ruda a pevně jsem sevřela pěsti. Měla jsem chuť jít za ním a udeřit ho, ale Joan si toho všimla a stiskla mě za ruku. "Přestaň," zašeptala.

Líbali se celou zatracenou minutu. Vím to, počítala jsem to. Sevřela jsem své pěsti ještě silněji. Měla jsem chuť někoho zabít. Joan mě odstrčila stranou.

"Co se to s tebou sakra děje, Kris?" otázala se rozhořčeně.

"Nic," zamumlala jsem, hledíc na zeď přede mnou.

"Přestaň mi lhát, co se děje mezi tebou a Dakotou? Vypadáš, že každou chvílí vybuchneš, všimla si toho i Cherie. Všichni si toho všimli!"

"Ssshhh," přiložila jsem jí prst na rty. "Ne tak nahlas."

"Tak mi řekni, co se to kurva děje."

Zhluboka jsem se nadechla. Měla pravdu, musela jsem jí to říct.

"Myslím, že se do ní zamilovávám...," řekla jsem tiše.

Pustila mou ruku a podívala se na mě, jako bych jí snad říkala, že umírám.

"To myslíš vážně?"

"Yeah..." Opět jsem se hluboce nadechla. "Stalo se to, když jsme se políbily. Bylo to tak dobré. Měla jsem pocit, že najednou všechno v mém životě dává smysl. Nedokážu to popsat, Joan." Zatím co jsem jí to říkala, hleděla jsem do země. Ještě nikdy jsem nikomu takhle upřímně neřekla, jak se doopravdy cítím.

Ovinula kolem mě paže a stiskla mě v náručí.

Pošeptala mi do ucha. "Cítím to samé k Cherie. Chápu, jak ti je."

Šokovaně jsem se od ní odtrhla. "Ty a Cherie?"

Usmála se. "No, ano, jsme kamarádky. Ale jen tak mezi námi, něco spolu prostě máme. Je těžké to vysvětlit. Stejně tak jako tvé city k Dakotě. Nejde to jen tak popsat, že?"

Souhlasně jsem přikývla. Dala mi ruku kolem ramen.

"Neboj se, u mě je tvé tajemství v bezpečí. Nezapomeň, jsem tu pro tebe."

Pousmála jsem se. "Díky, Joanie."

Dala mi pusu na tvář a vrátila se k Dakotě.

"Kde je Garrett?" zeptala se.

"Musel už jít. Jde zítra do školy."

"Ah aha. Takže, co spolu vlastně máte?"

Střelila jsem po Joan pohledem. Jen pokrčila rameny, jako by tím chtěla říct "promiň".

"No, ode dneška spolu chodíme." Na tváři se jí objevil velký úsměv.

Když jsem to uslyšela, měla jsem pocit, jako by se mi zhroutil celý svět.

Vytáhla jsem si krabičku cigaret. "Jdu si zakouřit," prohodila jsem, napětí v mém hlase se prudce zvyšovalo. "Zatím, Joan."

Ani jsem se neobtěžovala všimnout si Dakoty. Byla jsem na ni tak naštvaná.

Joan mlčky přikývla a rozloučila se s ní.

Posadila jsem se na obrubník pod lampu a zapálila si cigaretu. Hluboce jsem do sebe vdechla kouř a sledovala jsem, jak jej zpátky vydechuju do vzduchu. Co se to se mnou dělo? Chodila jsem s Robem a Dakota s Garrettem. Nikdy jsem se do ní neměla zamilovat. Ani nevím, proč jsem to vlastně udělala.

Pocítila jsem vedle sebe přítomnost někoho druhého. Otočila jsem hlavu a uviděla Dakotu, sedící vedle mě. Rychle jsem svůj pohled stočila jinam.

"Proč mě ignoruješ, Kris?" zeptala se tiše. Potáhla jsem si z cigarety a dál pozorovala projíždějící auta.

"Neignoruju tě."

"Opravdu si myslíš, že ti to uvěřím? Celý večer jsi se mnou nepromluvila a teď by ses se mnou ani nerozloučila."

"Omlouvám se... Prožívám teď těžké období. Potřebuju prostě jen od všech na chvíli klid a strávit nějaký ten čas s Robem a rodinou."

Povzdechla si.

"Oh."

"Yeah..."

Vládlo mezi námi ticho a napětí. Nesnášela jsem ten pocit. Došla jsem k názoru, že mám pravdu. Potřebuju měsíc, abych si v hlavě všechno urovnala. Možná je to jen nějaké období, kterým si zrovna procházím.

"No...," promluvila najednou. "Půjdu pomalu domů. Uvidíme se za měsíc. Okay?" V jejím hlase šel slyšet smutek. Ulicí se rozezněl zvuk jejích podpatků, jak odcházela.

Byla to rychlá reakce. Vstala jsem, chytila ji za ruku a objala ji, svírajíc ji pevně v náručí. Cítila jsem teplo jejího těla, jak kolem mě omotala ruce. Nadechla jsem se její vůně, zavřela oči a užívala si té chvíle. Přemýšlela jsem nad tím, že bych jí řekla "miluju tě", ale naštěstí jsem sama sebe zastavila. Zašeptala jsem jí do ucha, držíc ji stále pevně u sebe: "Uvidíme se na premiéře, D." Chtěla jsem ji ještě držet a užívat si všech těch pocitů, ale musela jsem ji pustit.

Věnovala mi úsměv. "Na premiéře."

Otočila se a šla pomalým krokem pryč a mně přišlo, jako bych ji snad viděla naposled.

"Jeden měsíc, Dakoto." Zašeptala jsem si pro sebe. "Jeden měsíc."

***
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nwwwm nwwwm | Web | 24. ledna 2012 v 20:59 | Reagovat

paráda :D už jsem myslela, že pokračování nebude, takže díky, že pokračuješ :D

2 AnnJay AnnJay | Web | 3. ledna 2013 v 18:31 | Reagovat

tak to je doooost hustý. :D jdu dál!:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama