3. kapitola - What's Wrong With Me?

17. října 2011 v 10:59 | Utsukushii Akumu |  As The World Falls Down
Název povídky: As The World Falls Down
Autor originálu: Th3xS0L0iST
Přeložila: Utsukushii Akumu
Beta-reader: SlashPrincess
Fandom: RPF (Real Person Femslash)
Pairing: Kristen Stewart/Dakota Fanning
Pokračování: 32 kapitol
Stručně: Stačil jeden nevinný polibek a oběma se svět převrátil vzhůru nohama.
Varování: 15+ pro pozdější kapitoly, FEMSLASH


***

Nedokážu popsat, jak jsem se cítila, když jsem ji políbila. Naše rty se spojily v jedny a mně přeběhl mráz po zádech. Chutnala úžasně. Byly jsme při tom tak sehrané, a to poslední, co jsem chtěla, bylo s tím přestat. Ale bohužel jsem musela. Zaslechla jsem Florii, jak vykřikla "Střih!", a automaticky jsem se od ní odtrhla. Náhle jsem se cítila omámeně. Jinak.

Zůstala jsem nad Dakotou nahnutá, hledíc jí do očí, a ona mi pohled opětovala. Připadalo mi, jako bych na ni zírala celou věčnost, ale netrvalo to dlouho. Ohlédla jsem se a spatřila jsem Florii s tázavým výrazem ve tváři.

"Jsi v pořádku, Kristen?" zeptala se a změřila si nás dvě pohledem.

"Umm.. jo, jasně," odvětila jsem, zvedajíc se ze země. Dakota se posadila a podívala se na mě. Dělala jsem si obavy, nad čím tak může přemýšlet.

"Jsi si jistá?" ozvala se Joan a došla k nám.

Přikývla jsem souhlasně hlavou a prsty si prohrábla vlasy. Dakota byla stále ve stejné pozici a zírala na mě. Rozbušilo se mi srdce. Zajímalo by mě, proč se tak cítím. Co se to se mnou děje? Hlasitě jsem vydechla a Floria, Joan a Cherie na mě upřely pohled, čekajíce, až něco řeknu.

"Půjdu si zapálit do přívěsu, za chvíli jsem zpátky…," vstala jsem a zvedla ze země krabičku cigaret. Přišlo mi, jako by na mě při odchodu všichni přítomní hleděli. Nevěnovala jsem jim pozornost a vyšla jsem na čerstvý vzduch.

Když jsem konečně došla k přívěsu, vešla jsem dovnitř a zamkla za sebou. Nechtěla jsem, aby mě teď kdokoli rušil. Shodila jsem ze sebe kostým, nestarajíc se o to, jestli mám rozmazaný make-up nebo ne. Co se to stalo? Co to se mnou je? Vzpomněla jsem si, jak jsem políbila Dakotu. Líbilo se mi to. Líbilo se mi to tak moc, že jsem měla chuť vrátit se do studia a znovu přitisknout své rty na její. Ale proč jsem se sakra takhle cítila?

Proboha, Kristen, je to tvoje nejlepší kamarádka, pomyslela jsem si.

Zapálila jsem si další cigaretu a hluboce jsem se nadechla kouře. Otočila jsem se k zrcadlu a pohlédla na sebe. Možná jsem nemocná, a proto se tak dnes chovám. Zírala jsem na svůj odraz a zkoumala každičký kousek mého obličeje. Těžko říct, zda jsem to dělala proto, že jsem se nudila, nebo abych přišla na jiné myšlenky.

Z transu mě vyrušilo zaklepání na dveře. Neobtěžovala jsem se s oblékáním a navlékla jsem na sebe jen tílko.

Otevřela jsem dveře a spatřila Dakotu. Náhle se ve mně opět probudily všechny ty zvláštní pocity. Nadechla jsem se a podívala se jí do očí, ale rychle jsem svůj pohled stočila jinam.

"Ahoj, Dakoto," pozdravila jsem ji tiše.

Ustaraně na mě pohlédla. "Můžu na chvíli dál?"

"Uh.. jasně, pojď dovnitř. Promiň za ten nepořádek." Popošla jsem ode dveří a Dakota vešla do přívěsu, sedajíc na mou postel.

"Co se děje?" zeptala jsem se jí a popotáhla si z cigarety.

Rozhlédla se kolem sebe. "Co je to dneska s tebou… přijdeš mi taková, nevím, jiná."

Znervózněla jsem. "Jen je mi špatně, asi na mě něco leze. Nemusíš mít obavy, D," zalhala jsem.

"Lžeš… Znám tě." Vstala a přišla ke mně. Cítila jsem, jak se začínám potit. Proč se v její přítomnosti takhle chovám?

"Ne…," odpověděla jsem a podívala se z okna.

Položila mi ruku na stehno a povzdechla si.

"A teď vážně… Co se stalo?"

Upřela jsem pohled na její ruku a zhluboka jsem se nadechla. Chystala jsem se, že něco řeknu, ale přerušila mě Cherie, která vtrhla dovnitř. Dakota rychle oddělala ruku z mé nohy.

"Hej vy dvě! Už bychom vážně měli začít točit další scénu!" pronesla. "Kristen, už je ti líp?"

"Uh, jo…," musela jsem opět zalhat.

"To je fajn. Počkám na vás venku," řekla a vyšla ze dveří.

"Řekneš mi to později?" zeptala se Dakota. V očích se jí leskl smutek. Upřímně, kdybych jí dokázala říct, jak se cítím, udělala bych to, ale sama jsem neměla sebemenší tušení, co se to se mnou dělo.

"Jasně," přikývla jsem.

A pak udělala něco nečekaného.

***
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nwwwm nwwwm | Web | 30. října 2011 v 17:40 | Reagovat

Parádní :D Těšim se na pokráčko...

2 AnnJay AnnJay | Web | 3. ledna 2013 v 18:09 | Reagovat

co? o.O jdu dál!:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama