Iluze

3. října 2010 v 23:03 | Utsukushii Akumu |  Jednorázové povídky - slash (Placebo)
Název povídky: Iluze
Autor: SlashPrincess
Beta-reader: Utsukushii Akumu
Fandom: Placebo
Pairing: Brian/Stefan
Pokračování: Ne
Stručně: Brian je na hraně a jeho osud leží pouze ve vašich rukou.
Varování: SLASH, ANGST, DARKFIC


***

Nebylo to dobré, ale nebylo to ani nijak špatné. Jen to mělo trochu hororový dojezd, protože ten hluk z kuchyně nemohla být realita.

Mohl to rozpoznat.

Brian tiše zakňučel a přikrčil se víc ke stěně, jak slyšel nádobí bouchat o sebe. V jeho uších znělo mnohem hlasitěji, než ve skutečnosti bylo.

Cukl sebou, jak se jeden z jeho talířů roztříštil o zem.

Bázlivě zamrkal. Po obličeji mu putovaly kapky potu.

Na podlaze přistály další dva talíře a k tomu velká porcelánová mísa.

Ale to se mu jen zdálo.

Zase jen narazil na špatné prášky.

Viděl rozmazané střepy. Byla na nich krev.

Ne, žádná krev.

"Briane!"

Brian tiše vyjeknul, jak se leknul neznámého křiku.

To všechno se mu jen zdálo.

Jen zdálo.

"Briane!" Křik byl pronikavější. V jeho bytě bylo několik lidí.

Ne...

To se mu jen zdálo.

Kdo na něj mohl tak hlasitě křičet?

Další nádobí spadlo na kachličky a rozletělo se na miliony kousků. "Kde jsi, ty hajzle jeden zfetovanej?!"

Ne, ne, ne!

Tohle se nemohlo dít. Vždyť mu zaplatil! Dal mu všechno, co měl.

Brian se vyděšeně krčil v rohu své ložnice a sledoval cizí lidi se své kuchyni.

Rozbíjeli jeho nábytek a ničili mu všechny jeho věci.

Civěl na ně nepřítomnýma očima, zatímco se pot mísil se slzami strachu.

Křičeli na něj. Najednou byli všude kolem něj. Obličeje šílených lidí.

"Ne! Ne, prosím!" Brian fňukal a kopal kolem sebe. Musel jednoho z nich trefit, protože slyšel, jak někdo naštvaně zasyčel a o krok ustoupil.

Zdálo se mu to?

Děsivé kreatury se na něj znovu vrhly a sápaly se na jeho tělo. Trhaly jeho oblečení.

"Ne! Stefe! Pomoc, prosím!"

Brianovy oči byly vytřeštěné, jako by měly vyklouznout z důlků a rozkutálet se po podlaze. Mlátil do lidí, kteří se z něj snažili vysát duši, a mezitím vzlykal a křičel.

"Stefe! Pomoz mi! Kde jsi, Stefe?" Ucítil, jak v jeho ruce něco křuplo, když uhodil jednoho z těch lidí do obličeje.

V tu chvíli se příšery stáhly z jeho dosahu a on jen sledoval, jak se vzdalují.

Až nakonec zmizely úplně.

Celé tělo jej bolelo, jako by právě uběhl maratón. Zvednul ruku, aby setřel černé slzy ze svého obličeje. Pohled mu padl na jeho krvácející předloktí.

Zdálo se mu to. Nechal se příliš pohltit iluzí.

Ale cítil, jak jsou jeho krví nasáklé kalhoty, které měl na sobě.

"Stefe! Prosím, kde, kurva, jsi?! Dostaň to ze mě, Stefane!" Brian ječel jako smyslů zbavený a znovu se rozbrečel.

To si jen představoval. Všechno se mu to jen zdálo.

Byly to jen špatné prášky.

Ale proč byla jeho krev tak horká? Proč byla všude kolem? Viděl, jak kape z postele. Byla i na podlaze.

Cítil ji v krku. Dusil se.

Jeho ruka byla mrtvá.

Byl mrtvý?

"Stefane!" Zavolal Brian z posledních sil a zhroutil se na záda do krvavé kaluže.

Stefe, Stefane...

Cítil, jak ztrácí vědomí a jeho mysl odplouvá pryč z těla.

Ze zakrváceného těla.

***
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama