In Over My Head

29. srpna 2010 v 23:22 | Utsukushii Akumu |  Přeložené jednorázové povídky - slash (Placebo)
Název povídky: In Over My Head
Autor originálu: toes_n_fingers
Přeložila: SlashPrincess
Beta-reader: Utsukushii Akumu
Fandom: Placebo
Pairing: Brian/Stefan
Pokračování: Ne
Stručně: Stává se to, když prozradíte své pocity, a odpovědí vám je to nejlepší, co se může stát.
Varování: 15+, SLASH


***

Brian se opět zasnil. Myslel na to, že leží ve sněhu. Byl velmi horký den, takže nemohl přemýšlet o ničem hezčím, než o sezení někde, kde byla všechna voda zmrzlá. Briana z jeho snění vytrhla Emily.

"Briii-aaaaneee..." zakňučela Emily.

"Co se děje, Emily?" řekl Brian, zatímco mrkal, jak se snažil zaostřit.

"Můžeš mě vzít na pláž?"

"Nikde blízko tady pláže nejsou, Em."

"Tak jeďme autem."

"Nemůžu řídit."

"Proč?

"Protože nemám řidičák."

"Proč?"

"Protože jsem ho nikdy nepotřeboval."

"Proč?"

"Protože."

"Protože proč?"

"Protože, protože."

"Protože, protože proč?"

Brian si povzdychl; věděl, že to může trvat ještě hodně dlouho. "Protože, protože, protože."

"Protože, protože, pro-"

"No tak, Em, Brian tuhle hru nechce hrát celý den."

"Ale tati, jsi fakt hrozný."

Emily vytančila z místnosti.

"Promiň, neotravovala tě, že ne?"

"Prosím tě, je mazaná, může jí to projít."

"Co vlastně chtěla?"

"Chtěla jet na pláž."

"Oh, no jo, našla si v tom zálibu od té doby, co ji tam její matka minulý týden vzala. Líbilo se jí tam i předtím, ale tentokrát mohla vylézt z vln, aniž by ji samy vyhodily."

"Aha."

Dveře se za nimi otevřely a zavřely, kroky nabraly na rychlosti, jak se Emily vrhla na Stefana, jen co prošel dveřmi.

"Strejda Stef!"

Brian a Steve se podívali přes svá ramena a zasmáli se. Stefan vypadal trochu udýchaně.

"Em! Snažíš se strejdu Stefa zabít?"

"Promiň, tati."

Emily se od Stefana odtáhla a utekla do vedlejšího pokoje.

"Dneska je dost těžké ji zvládnout," zanaříkal Steve.

"Nedělej si s tím starosti, Steve, je to dítě." Stefan si promnul břicho.

"To vypadalo, jako by to bolelo, Stefe," zahihňal se Brian.

"Buď zticha. Jak by se ti líbilo, kdybych ti vyrazil dech?"

"Rád bych viděl, jak se o to snažíš." Smál se Brian.

"Jsem větší než ty, prcku."

"Aspoň se hlavou nebouchám o zárubně dveří."

Steve protočil oči; ti dva dokázali být tak dětinští, když s tím začali.

"No tak, chlapi." Stevův pohled zabloudil k hodinám na krbové římse. "Hej, musím Em vzít domů, budete v pohodě, když budu hodinu nebo dvě pryč? Víte, jak daleko bydlí."

"Yeah, budeme v pohodě, běž už. Zatím."

Steve odešel z místnosti, a Brian se Stefanem ho zaslechli křičet. "Emily! Vem si svoje věci; už musíš jet zpátky k mámě!"

"Aww!" zakřičela v odpověď. "Ale jsou tady strejda Brian a strejda Stef! Nemůžu zůstat trochu déle?!"

"Ne! Víš, jak dlouho trvá, než tě dostanu domů! Musíš být doma v poledne, takže tě máma zase může vzít na pláž!"

Chvíli bylo ticho a o sekundu později se Emily objevila se svými věcmi. "Pláž? Tak pojeďme! Ahoj, Briane! Ahoj, Stefe!"

"Ahoj, Em!" zakřičeli Brian a Stefan jednohlasně.

"Uvidíme se za pár hodin!" křiknul Steve, jak za sebou zavíral dveře.

"Nedokážu si sebe představit s dítětem," řekl Brian. "Nevím, jak to dělá."

"Já taky ne. Musel bych si vytrhat vlasy. Ale zase ji má jen na střídavou péči."

"To je pravda."

Chvíli mezi nimi bylo ticho. Brian se Stefanovi podíval do očí. Kdyby Stefan nebyl gay, byl by dobrý otec. Vždycky byl mnohem víc otcovský typ, narozdíl od Steva. Brian za ním vždycky přišel s problémy, protože věděl, že Stefan je dokáže logicky vyřešit.

Stefan se díval na své ruce. I přes to, co řekl o Emily, by rád měl dítě. Byla to sladká holčička. Ale jeho vztahy nikdy netrvaly dost dlouho, aby adoptoval a vychoval dítě ve stabilní rodině.

Stefan vzhlédl a zachytil Brianův pohled. Kdyby se jen odvážil říct mu, jak se vážně cítí. Věděl, že by to trvalo.

Brian uhnul. Stefanovy oči byly plné smutku. A všechno, co si Brian přál, bylo zlepšit to, aniž věděl, co to bylo. A zachránit Stefana z ponížení nebo z čehokoliv, co to bylo, protože ho to trápilo.

"Co se děje, Stefe? Vypadáš nějak zmateně."

"No, vlastně jsem," odpověděl Stefan, zatímco se díval na koberec.

"Kvůli čemu?"

Stefan se na něj trochu rozpačitě podíval. "Je tady jeden člověk, kterého znám už dlouho. A jsem do něj zamilovaný, ale nevím, jestli to ke mně cítí stejně."

Teď to byl Brian, kdo byl v rozpacích. "Znám toho člověka?" Věděl moc dobře, kdo to byl.

"Yeah, znáš ho lépe, než já."

"Jsem to já, že?" zašeptal Brian.

Stefan nepatrně přikývnul. Brian sledoval výraz Stefanovy tváře.

"Nechtěl jsi, abych ti to řekl, že?"

Brian vstal a šel ke Stefanovi, aby jej objal.

"Samozřejmě. Bylo to ve mně už od té doby, co jsem tě poznal."

"Tak proč jsi nic neřekl?"

"Měl jsem strach."

"Jako já. Nechtěl jsem zničit naše přátelství, kdybys to tak taky necítil."

Stefan si úlevně povzdychnul. Brian se nad tou úlevou, která se mu přehnala obličejem, usmál.

Stefan se zhroutil na pohovku a Brian se posadil na jeho klín.

"Je to lepší?" zeptal se Brian, zatímco se nakláněl, aby Stefana políbil.

"Už jo," řekl Stefan, když se Brian odtáhnul.

"Víš co? Netuším, proč jsem něco neřekl už dřív," řekl Brian a znovu se sklonil pro další polibek. Zachytil Stefanův ret svými zuby a pak polibek prohloubil, setkal se jazykem s tím Stefanovým. Přerušili polibek jen proto, že jim došel dech.

Brian se postavil a vzal Stefanovu ruku, vybízeje jej, aby si taky stoupnul. "Pojď." Tahal Stefa za sebou do ložnice.

"Jsi nějak nedočkavý," smál se Stefan.

"To se vsaď. Víš, jak bylo těžké, neskočit na tebe pokaždé, když jsem tě viděl? No, hodně."

Netrvalo dlouho, než začaly kousky jejich oblečení létat místností. Polibky se staly hladovými a netrpělivými. Chtěli víc, ale nebrali si to.

"Vem si mě, Stefe, vem si mě teď."

Brian si položil hlavu na Stefanovu nahou hruď a jen nepatrně znervózněl, když si uvědomil, že se chystá udělat něco, co odjakživa chtěl. Zasténal v extázi, když ucítil, jak do něj Stef vstoupil. Bylo to jako všechno, o čem kdy snil.

Stefan opatrně přirážel, dokud Brian nevyjekl "Tvrději" s takovou naléhavostí, že se Stefan přestal kontrolovat a přirážel do Briana tak silně, dokud oba neměli pocit, jako by byli v nebi. Stefan zasténal, jak se udělal, a pak oba odpadli, jak se snažili chytit dech. Stefan se odtáhl. Brian se převalil ke Stefanovi a zahrnoval polibky jeho čelist.

"Děkuju," usmál se Brian.

"Proč?"

"Řekl jsem děkuju."

Brian si položil ruku na Stefanův hrudník a vyčerpaně zavřel oči. Usnul během chvilky. Stefan přehodil přes Brianovo nahé tělo přikrývku a oblékl si svoje spodky. Nechal tam Briana samotného jen na chvíli, protože nechtěl, aby je tam Steve takhle viděl a dostal infarkt.

Lehnul si blízko Briana a díval se, jak spí, pravidelně oddechuje a jeho hruď se zvedá a zase klesá. Byl to vážně ten nejkrásnější muž, kterého kdy viděl. Vypadal tak nevinně, když spal.

Stefan zavřel oči a usnul.

Steve dorazil do bytu o hodinu později, ale svoje kamarády neviděl, ani neslyšel. Hodil klíčky na stůl a začal je hledat. Když se podíval do své ložnice, naskytnul se mu pohled na Briana a Stefa. Oba byli jen hodně spoře oblečení a spali, ležíce blízko sebe. Steve si ani nedomýšlel, co se stalo. Věděl, že to nebyl jen spánek. Usmál se pro sebe, zatímco dveře opatrně zavíral.

Přišli by za ním oba ještě tolikrát, jak by čas běžel dál. A pokaždé by to Steve oběma řekl stejně: "Jestli ho tak moc miluješ, řekni mu to."

"Už bylo na čase," řekl si pro sebe. "Možná teď začnou vypadat trochu šťastněji."

***
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ivet Ivet | Web | 30. srpna 2010 v 17:48 | Reagovat

Ha, Steve to zabil. :D To bylo vážně sladké a hlavně optimistické. :)) Děkuji, jste šikulky.

2 Henry Henry | E-mail | Web | 21. dubna 2012 v 19:58 | Reagovat

perfektní ... opravdu...
sladké ..romantické .. vtipné ...
užasné .. grandiozní <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama